Tajemný kocour.
Jendu noc jsme já a moje kámoška Terča spaly u nás doma.V tom jsme zaslechly,že u naší sousedky škrábe na dveře černý kocour. Naše sousedka měla hrozně ráda kočky,tak mu otevřela.Měla ho asi 3 dny a pak jsme ho našly přejetého na silnici.Vykopaly jsme mu hrobeček a pohřbily ho u sousedky na zahradě.o dva dny později seděl ten samý kocour u nich před domem.Šly jsme se tedy podívat do toho hrobu.Žádný kocour tam nebyl!Sousedka na něj zavolala a on hned přiběhl.Záhadné že?Dodnes nechápeme,jak mohl ten kocour vstát z hrobu! Tento příběh se doopravdy stal.
Stalo se to letos v březnu. Byli jsme se třídou na víkend v Praze. Když se blížil večer, oznámila nám učitelka, ať se prý nebojíme, že )e sice úpJněk, ale to neznamená, že vylézají duchové atd. Skoro všichni se tomu hihňali. až na mě. Nelu, Nikolu a Melánii. Já a Nela jsrne věděly proč. Kdysi jsme se dívaly na horor Moje sestra vlkodlak a přišlo nám to celkem dost strašidelné. Učitelka slíbila, že bude jen o 300 metrů dál než my. takže kdyby se někomu něco stalo, bude to vědět a navíc řekla, že má mobil. Jenže hned, když odešla, začali všichni vyndávat baterky a svítit a Tereza navrhla, že bys-me mohli mít diskotéku. Nakonec, tak špatný nápad to zas nebyl. Byla to párty se vším všudy. Rádio tam nebylo, takže kluci pouštěli v mobilu stáhnuté melodie a pak se přidaly iholky, Iva navrhla, že si budeme vyprávět horory. Jenže pak se ten horor stal a ani jsme si ho nemuseli vyprávět, Libor nám vyprávěl, že když venku svítí na semaforu červená. je úplněk a přesně půlnoc, vylézají duchové a jiné různé nestvůry. Už teď začala Nela natahovat... Ale pak Andrea zovřeštěla. Bílá hrůzou ukazovala z okna na komín, kde stála nestvůra v bílém zářivém hábitu, s červenýma očima a metala kolem sebe zelená světýlka. Pak ta nestvůra zmizela, jenže fo bylo ještě horší. Otevřely se dveře a okna a strašně zahřmělo. Rozsvítila se světla a pak... Na bílé stěně byl krví napsaný text: "Já se ještě vrátím, živí se odsud nevrátíte, slibuju!" Melánie si zapnula mobil a měla tam sedmnáct nepřijatých hovorů od učitelky. Nikdo z nás neusnul a nikdo nešel blíž k tomu nápisu. Pak se vrátila učitelka a ten nápis zmizel. Jediné, co po tom nápisu zbylo, byla malá kapka krve na podlaze, která nešla smýt. Když si nás učitelka vyslechla, mysleli jsme, že nám věřit nebude, ale pak řekla, že v té tělocvičné byl kdysi zavražděn jeden muž, kterému bylo vrahem souzeno, žepo smrti bude v té místnosti strašit děti a bude tak zrůdný,že se ho všichni zhrozí.Jak je vidět, kletba se vyplnila.Jen by mě zajímalo, proč ta zrůda kolem sebe metala ta světýlka.Ten večer byl otřesný...Tento příběh se doopravdy stal.
To je hovadina ,určitě věřím :o(